Kuřák versus Vaper 1. část
Kuřák versus Vaper 1. část
V roce 2018 jsme přecházeli bezbolestně z kouření cigaret na vapování. Jak se nám to vlastně povedlo?
Musíme se vrátit do mnohem dávnějších dob... Jako dítě jsem vyrůstal v našem malém městě, v naší ultramalé čtvrti na jeho okraji a s partou kamarádů jsem trávil veškerý čas venku. Jednoho krásného letního dne jeden z nich přinesl pár cigaret, které ukradl doma rodičům. "Pojďme to vyzkoušet!" řekl a podal mi jednu cigaretu. Třesoucíma rukama jsem ji převzal a žmoulal ji v rukou. Díval jsem se na ni jako na něco co mě udělá naráz dospělým člověkem. Kamarád mi podal sirky a já se pokusil cigaretu zapálit. Moc mi to nešlo, tak se slovy "musíš to tahat do sebe *ole", jsem cigaretu úspěšně zapálil (oh, jaká výhra, dělám něco co nesmím a přitom jsem ještě dítě, no co, dospělí to dělají pořád). Potáhl jsem do úst a ucítil strašný smrad dýmu a popele, jak kdybych se nad ohněm nadechl. Rozkašlalo mě to a zatmělo se mi před očima. Kamarád říká, "ale takhle se to nekouří, musíš to tahat do sebe *ole!". Zkusil jsem druhého práska a pustil ho do plic. Něco strašného se prodíralo mou dýchací trubicí až dolů hluboko do plic. Tam se to roztáhlo a zaplnilo mi plicní sklípky, rozkašlal jsem se a připadalo mi že se doopravdy dusím. Vzpomeňte si sami na Vaše dětství. Pravděpodobně jste pořád běhali někde venku a chodili na nějaký sportovní kroužek, jako v té době já. Cigaretový dým je pak pro plíce malého človíčka jak atomová puma svržená na město. Hrozná katastrofa.
První zkušenost byla tedy vlastně nepříjemná, ale nedalo mi a další den jsem kamaráda poprosil, jestli by zase přinesl cigarety. Zkusil jsem druhou. Již odborně, skoro až profesionálně, jsem si ji bez problémů zapálil. Tahal jsem, ale opět jen do pusy a vypouštěl příjemné smradlavé obláčky okolo sebe. Kamarád se mi smál, protože jsem cigaretu vlastně doopravdy nekouřil. Pamatuji si, jak při dalším potahování z ničeho nic zakřičel "pozor, máma jde!", s úlekem a hlasitým "haaaaa" jsem vdechl najednou celý obsah kouře z pusy do plic. Samozřejmě mamka nikde v okolí nebyla. :D Neskutečně jsem se rozkašlal. A pak smál a smál. Zkusil jsem dalšího práska. A ono už to šlo. Vykouřil jsem tak celou cigaretu. Najednou se mi udělalo mdlo, svět zešedivěl, hlava se mi motala, nohy podlamovaly. Co se to děje? Dostal jsem prostě pořádnou porci nikotinu a stal se na něm závislý po zbytek mého života...
Nebýt tohoto příběhu z dětství, je víc než pravděpodobné, že teď nejste ani na stránkách e-shopu LAvape.cz.
Dospíval jsem, bylo mi teprve 14 let a už jsem věděl, jak sehnat cigarety, dokonce i jak si je koupit v místním malém obchodě. "To je pro rodiče, víte?" culil jsem se. Krabičku mi obvykle prodali bez mrknutí oka.
Dospívání jsem tedy neměl zrovna moc ve zdravém režimu. Během krátké doby jsem se naučil kouřit pravidelně a tajně. Psal se rok 1994 a o škodlivosti cigaret se v té době moc nemluvilo a také kdo kouřil, byl prostě moderní a frajer. Takto kouřila naprostá většina dětí v mém okolí a také jejich rodiče. V roce 1998 jsem se rozhodl, po rozhovoru s mou babičkou, která o mém kouření věděla, že s tím skončím. Pamatuji si, jak mi spočítala kolik peněz ročně dám do vajglů a popele a řekla, že to určitě nemůže být zdravé. V té době mi i zemřel dědeček na rakovinu, jelikož celý život kouřil. Ještě jsem nekouřil snad tak dlouho a tak se mi povedlo přestat opravdu ze dne na den. Nekouřil jsem rok, dokud jsme neodjeli s kamarády na víkend k řece stanovat, popíjet a kouřit. Cigarety a alkohol šly ruku v ruce a při zpáteční cestě domů jsem již žmoulal krabičku legendárních Start cigaret. "Startek". A ty odstartovaly mou další "kuřáckou kariéru" až do roku 2017. O tom se Vám rozepíši v druhém díle.
Budu rád za Vaše postřehy zde v diskuzi. Jak jste to měli Vy? Jaký je Váš příběh?
Za LAvape.cz Lukáš